summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/etc/TUTORIAL.cs
blob: 5b0e20ce218f97f8c112344dd1de60f62ff5244f (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
765
766
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
812
813
814
815
816
817
818
819
820
821
822
823
824
825
826
827
828
829
830
831
832
833
834
835
836
837
838
839
840
841
842
843
844
845
846
847
848
849
850
851
852
853
854
855
856
857
858
859
860
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
874
875
876
877
878
879
880
881
882
883
884
885
886
887
888
889
890
891
892
893
894
895
896
897
898
899
900
901
902
903
904
905
906
907
908
909
910
911
912
913
914
915
916
917
918
919
920
921
922
923
924
925
926
927
928
929
930
931
932
933
934
935
936
937
938
939
940
941
942
943
944
945
946
947
948
949
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
961
962
963
964
965
966
967
968
969
970
971
972
973
974
975
976
977
978
979
980
981
982
983
984
985
986
987
988
989
990
991
992
993
994
995
996
997
998
999
1000
1001
1002
1003
1004
1005
1006
1007
1008
1009
1010
1011
1012
1013
1014
1015
1016
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
1024
1025
1026
1027
1028
1029
1030
1031
1032
1033
1034
1035
1036
1037
1038
1039
1040
1041
1042
1043
1044
1045
1046
1047
Tutoril k Emacsu.  Podmnky viz na konci.
Do etiny peloil Milan Zamazal <pdm@zamazal.org>.

Mte ped sebou tutoril k Emacsu.

P��kazy Emacsu obecn vyu��vaj klvesu CONTROL (obas oznaovanou CTRL nebo
CTL) nebo klvesu META (obas oznaovanou EDIT nebo ALT).  Abychom tyto nzvy
nemuseli stle pst v plnm znn, budeme pou��vat nsledujc zkratky:

 C-<chr>  znamen pidret klvesu CONTROL a stisknout znak <chr>.
          Tedy C-f znamen: pidrte klvesu CONTROL a stisknte f.
 M-<chr>  znamen pidret klvesu META, EDIT nebo ALT a stisknout <chr>.
          Pokud ��dnou z klves META, EDIT ani ALT nemte, tak msto toho
          stisknte a puste klvesu ESC a pot <chr>.  Klvesu ESC budeme
          znait <ESC>.

Dleit poznmka: prci s Emacsem ukon��te stiskem C-x C-c (dva znaky).
Znaky ">>" na levm okraji zna�� msta, kde si mte vyzkouet p��kaz.
Nap��klad:
<<Blank lines inserted here by startup of help-with-tutorial>>
[Prost�edn� ��st obrazovky je pr�zdn� z�m�rn�. Text pokra�uje n��e.]
>>  Nyn stisknte C-v (view next screen) pro posun na dal�� obrazovku.
        (Smle do toho, provete to pidrenm klvesy CONTROL a stiskem v.)
	Od tto chvle byste toto mli provdt kdykoliv dotete zobrazenou
        obrazovku.

Vimnte si, e pi posuvu obrazovek vdy zstvaj zobrazeny dva ��dky
z pedchoz obrazovky; to poskytuje uritou nvaznost pi postupnm
ten textu.

Prvn vc, kterou potebujete vdt, je jak se v textu pohybovat
z jednoho msta na druh.  U vte, jak se posunout o jednu obrazovku
vped, pomoc C-v.  K pechodu o obrazovku zpt pouijte M-v
(pidrte klvesu META a stisknte v nebo stisknte <ESC>v, jestlie
nemte ��dnou z klves META, EDIT nebo ALT).

>>  Zkuste stisknout M-v a pak C-v, nkolikrt to zopakujte.


* SHRNUT
---------

K prohl��en obrazovkovch strnek jsou uiten nsledujc p��kazy:

	C-v	Posun o obrazovku vped
	M-v	Posun o obrazovku zpt
	C-l	Smazn obrazovky a znovuzobrazen celho textu,
		 pitom se text pod kurzorem pesune ke stedu obrazovky.
		 (Jedn se o CONTROL-L a ne CONTROL-1.)

>> Najdte kurzor a zapamatujte si, jak text je kolem nj.
   Pak stisknte C-l.
   Najdte kurzor znovu a vimnte si, e je kolem nj tent�� text.


* ZKLADN OVLDN KURZORU
---------------------------

Pohyb mezi obrazovkami je uiten, ale jak se pemstte na konkrtn
msto v textu na obrazovce?

Je toho mono doshnout nkolika zpsoby.  Nejzkladnj��m zpsobem je
pouit p��kaz C-p, C-b, C-f a C-n.  Kad z tchto p��kaz pesune
kurzor na obrazovce o jeden ��dek nebo sloupec v danm smru.
Zde je tabulka znzorujc smr posuvu kurzoru vyvolan tmito tymi
p��kazy:

			  Pedchoz ��dek, C-p
				  :
				  :
      Dozadu, C-b .... Momentln pozice kurzoru .... Dopedu, C-f
				  :
				  :
			 Nsledujc ��dek, C-n

>> Pesute kurzor na prostedn ��dek tohoto diagramu pomoc
   C-n nebo C-p.  Potom stisknte C-l, abyste na obrazovce vidli cel
   diagram vycentrovn.

Pravdpodobn se vm budou tyto p��kazy snadno pamatovat podle
po��tench psmen anglickch nzv: P jako previous (pedchoz),
N jako next (nsledujc), B jako backward (zpt), F jako forward (vped).
Jsou to zkladn p��kazy pro pohyb kurzoru a budete je pou��vat
neustle, take by bylo velmi vhodn, kdybyste se je te nauili.

>> Provete nkolikrt C-n, abyste kurzor pesunuli na tento ��dek.

>> Posute kurzor dovnit ��dku pomoc nkolika C-f a pak nahoru stiskem C-p.
   Pozorujte, co C-p dl, kdy je kurzor uprosted ��dku.

Kad ��dek textu kon�� znakem novho ��dku, kter jej oddluje od ��dku
nsledujcho.  Znakem novho ��dku by ml bt ukonen i posledn ��dek
souboru (pestoe to Emacs nevyaduje).

>> Vyzkouejte C-b na za��tku ��dku.  Kurzor by se ml pesunout na konec
   pedchozho ��dku, nebo jej tm pesunete pes znak novho ��dku.

C-f funguje analogicky jako C-b, tj. na konci ��dku dojde k pesunu na
dal�� ��dek.

>> Provete nkolik C-b, take uvidte, kde se nachz kurzor.
   Pak provdjte C-f, abyste se vrtili na konec ��dku.
   Pak provete jet jednou C-f, abyste se pesunuli na nsledujc
   ��dek.

Kdy kurzorem pejdete pes horn nebo doln okraj obrazovky, posune se
text za p��slunm okrajem na obrazovku.  Tato vlastnost se nazv
"scrollov�n�".  Umo��uje pemstit kurzor na libovoln msto v textu,
ani by kurzor opustil obrazovku.

>> Zkuste posunout kurzor pod doln okraj obrazovky pomoc C-n a pozorujte,
   co se stane.

Jestlie je posun po znacch p��li pomal, m��ete se pohybovat po
slovech.  M-f (META-f) provd posun o slovo vped a M-b provd posun
o slovo zpt.

>> Stisknte nkolikrt M-f a M-b.

Pokud se kurzor nachz uprosted slova, M-f provede pesun na konec
tohoto slova.  Nachz-li se kurzor v mezee mezi slovy, M-f provede
pesun na konec nsledujcho slova.  M-b pracuje analogicky v opanm
smru.

>> Stisknte nkolikrt M-f a M-b proloen s C-f a C-b, abyste vidli
   vsledky p��kaz M-f a M-b provdnch z rznch mst uvnit slov a
   mezi nimi.

Vimnte si analogie mezi C-f a C-b na jedn stran a M-f a M-b na
stran druh.  Znaky s klvesou META jsou velmi asto vyu��vny pro operace
vztahujc se k entitm definovanm jazykem (slova, vty, odstavce),
zatmco znaky s klvesou CONTROL pracuj na zkladnch prvcch
nezvislch na tom, co zrovna editujete (znaky, ��dky, apod.).

Tato analogie plat tak pro ��dky a vty: C-a a C-e provd pesun
na za��tek a konec ��dku, M-a a M-e provd pesun na za��tek a konec
vty.

>> Zkuste nkolikrt C-a a pot nkolikrt C-e.
   Zkuste nkolikrt M-a a pot nkolikrt M-e.

Vimnte si, e opakovan C-a nedl nic, zatmco opakovan M-a vdy
provd posun o dal�� vtu. Principu analogie to sice p��li
neodpovd, ale pesto je toto chovn mono povaovat za pirozen.

Pozice kurzoru v textu se tak nazv "bod" ("point").  Abychom to
parafrzovali, kurzor je vidt na obrazovce v mst, kde je bod umstn
v textu.

Zde je pehled jednoduchch operac pro pohyb kurzoru vetn p��kaz pro
pohyb mezi slovy a vtami:

	C-f	Pesun o znak vped
	C-b	Pesun o znak zpt

	M-f	Pesun o slovo vped
	M-b	Pesun o slovo zpt

	C-n	Pesun na nsledujc ��dek
	C-p	Pesun na pedchoz ��dek

	C-a	Pesun na za��tek ��dku
	C-e	Pesun na konec ��dku

	M-a	Pesun zpt na za��tek vty
	M-e	Pesun vped na konec vty

>> Vyzkouejte si te nkolikrt vechny tyto p��kazy pro procvien.
   Jsou to nejpou��vanj�� p��kazy.

Dal�� dva dleit p��kazy pro pohyb kurzoru jsou M-< (META men��-ne),
kter provede pesun na za��tek celho textu, a M-> (META vt��-ne),
kter provede pesun na konec celho textu.

Na vtin terminl je "<" nad ��rkou, take pro vyvoln tohoto znaku
muste pou��t klvesu Shift.  Na tchto terminlech je tedy nutno pou��t
klvesu Shift i v p��pad p��kazu M-<; bez klvesy Shift byste provedli
M-��rka.

>> Zkuste te M-< pro pesun na za��tek tutorilu.
   Pouijte pak opakovan C-v, abyste se opt vrtili sem.

>> Zkuste te M-> pro pesun na konec tutorilu.
   Pouijte pak opakovan M-v, abyste se opt vrtili sem.

Kurzor m��ete pesouvat tak pomoc kurzorovch klves (klvesy
se ipkami), pokud je v terminl m.  My vak doporuujeme nauit se
C-b, C-f, C-n a C-p, a to ze t�� dvod.  Za prv, tyto klvesy funguj
na vech typech terminl.  Za druh, jakmile jednou zskte cvik
v pou��vn Emacsu, zjistte, e pou��vn tchto CTRL znak je
rychlej�� ne pou��vn kurzorovch klves (protoe nemuste pesouvat
ruku z psac pozice).  Za tet, zvyknete-li si pou��vat tyto CTRL-znak
p��kazy, snadno se nau��te pou��vat jin pokroil p��kazy pro pohyb
kurzoru.

Vtina p��kaz Emacsu akceptuje numerick argument; ten pro vtinu
p��kaz slou�� jako opakova.  Poet opakovn p��kazu zadte
prostednictvm stisku C-u nsledovanho stiskem p��slunch ��slic ped
vyvolnm p��kazu.  Mte-li META (nebo EDIT i ALT) klvesu, existuje
alternativn monost zadn numerickho argumentu: pidrte klvesu META
a stisknte p��slun ��slice.  Doporuujeme nauit se C-u metodu,
protoe ta funguje na jakmkoliv terminlu.

Nap��klad C-u 8 C-f provede pesun o osm znak vped.

Vtina p��kaz pou��v numerick argument jako opakova.  Jist
vjimen p��kazy jej pou��vaj jinm zpsobem.  Mezi tyto vjimky pat��
C-v a M-v.  Dostanou-li numerick argument, posunou obrazovku nahoru
nebo dol o odpovdajc poet ��dk msto obrazovek.  Nap��klad
C-u 4 C-v posune obrazovku o 4 ��dky.

>> Zkuste te stisknout C-u 8 C-v.

To by mlo posunout obrazovku o 8 ��dk nahoru.  Pokud byste ji chtli
posunout zpt dol, m��ete dt argument p��kazu M-v.

Pou��vte-li X Window, mli byste mt na lev stran emacsovho okna
vysokou obdlnkovou oblast, nazvanou scrollbar.  M��ete pak text
posouvat kliknm my�� na scrollbar.

>> Zkuste stisknout prostedn tla��tko na vrcholu zvraznn oblasti
   uvnit scrollbaru.  To by mlo text posunout na pozici danou tm, jak
   vysoko nebo nzko jste kliknuli.

>> Zkuste pi stisknutm prostednm tla��tku posouvat my�� nahoru a
   dol.  Uvidte, jak se text posouv nahoru a dol podle toho, jak
   posouvte my��.


* KDY EMACS NEREAGUJE
----------------------

Jestlie Emacs pestane reagovat na vae p��kazy, m��ete probhajc
innost bezpen zastavit pomoc C-g.  Pomoc C-g m��ete zastavit
p��kaz, jeho provdn trv p��li dlouho.

C-g m��ete pou��t tak pro odstrann numerickho argumentu p��kazu,
kter nechcete dokonit.

>> Stisknte C-u 100 pro vytvoen numerickho argumentu 100 a pak
   stisknte C-g.  Nyn stisknte C-f.  Ml by bt proveden posun
   o prv jeden znak, protoe jste argument zruili prostednictvm
   C-g.

Pokud jste omylem stiskli <ESC>, m��ete se jej zbavit pomoc C-g.


* DEAKTIVOVAN P��KAZY
----------------------

Nkter p��kazy Emacsu jsou "deaktivovan�" ("disabled"), aby je
za��najc uivatel nemohli vyvolat nhodn.

Pokud vyvolte nkter z deaktivovanch p��kaz, Emacs zobraz hlen
oznamujc, kter p��kaz to byl, s dotazem, zda chcete tento p��kaz
provst.

Pokud opravdu chcete p��kaz vyzkouet, stisknte mezernk jako odpov��
na tuto otzku.  Obyejn, jestlie nechcete deaktivovan p��kaz
provst, odpovzte na tuto otzku pomoc "n".

>> Stisknte C-x C-l (co je deaktivovan p��kaz),
   pak na otzku odpovzte n.


* OKNA
------

Emacs m��e mt nkolik oken (windows), z nich kad zobrazuje svj
vlastn text.  Jak vce oken pou��vat, objasnme pozdji.  Nyn chceme
objasnit, jak se zbavit nadbytench oken a vrtit se do zkladn
jednookenn editace.  Je to jednoduch:

	C-x 1	Jedno okno (tj. zruen vech ostatnch oken)

Tedy vloen CONTROL-x nsledovan ��slic 1.  C-x 1 roz���� okno
obsahujc kurzor pes celou obrazovku.  Zru�� to vechna ostatn okna.

>> Stisknte C-h k C-f.
   Pozorujte, jak se aktuln okno zmen�� a objev se nov okno za
   ��elem zobrazen dokumentace k p��kazu C-f.

>> Stisknte C-x 1 a pozorujte, jak okno s dokumentac zmiz.


* VKLDN A MAZN
-------------------

Chcete-li vloit text, prost jej napite.  Znaky, kter vidte,
jako A, 7, *, atd., jsou Emacsem chpny jako text a vkldny okamit.
Pro vloen znaku novho ��dku stisknte <Return> (klvesu Enter).

Posledn znak, kter jste napsali, m��ete smazat stiskem <Delete>.
<Delete> je klvesa, kter m��e bt na klvesnici oznaena "Del".
V nkterch p��padech jako <Delete> slou�� klvesa "Backspace", avak ne
vdy!

Obecnji, <Delete> mae znak bezprostedn ped momentln pozic
kurzoru.

>> Provete to te -- napite nkolik znak a pak je smate nkolika
   stisky <Delete>.  Nebojte se zmn v tomto souboru; originln
   tutoril se nezmn.  Toto je vae osobn kopie.

Kdy se ��dek textu zvt�� natolik, e peshne jeden ��dek obrazovky,
je zobrazen na vce ��dcch obrazovky.  ��dek textu, kter pokrauje na
dal��m ��dku obrazovky, je indikovn zptnm lomtkem ("\") na prav�m
okraji obrazovky.

>> Vkldejte text, a doshnete pravho okraje, a pokraujte ve vkldn.
   Objev se vm pokraovac ��dek.

>> Pouijte <Delete> pro smazn textu, a se ��dek textu opt vejde na
   jeden ��dek obrazovky.  Pokraovac ��dek zmiz.

Znak novho ��dku m��ete smazat jako kterkoliv jin znak.  Smazn
znaku novho ��dku mezi dvma ��dky zpsob jejich spojen do jedinho
��dku.  Je-li vsledn ��dek p��li dlouh na to, aby se veel na ���ku
obrazovky, bude zobrazen pokraovacm ��dkem.

>> Pesute kurzor na za��tek ��dku a stisknte <Delete>.  To tento
   ��dek spoj s ��dkem pedchozm.

>> Stisknte <Return> pro znovuvloen smazanho znaku novho ��dku.

Vzpomete si, e vtina p��kaz Emacsu m��e dostat poet opakovn;
vetn textovch znak.  Opakovn textovch znak je vlo�� nkolikrt.

>>  Vyzkouejte si to te -- stisknte C-u 8 * pro vloen ********.

Te u znte nejzkladnj�� zpsoby, jak nco v Emacsu napsat a jak
opravovat chyby.  M��ete ovem tak mazat po slovech nebo po ��dcch.
Zde je shrnut operac pro mazn textu:

	<Delete>     Smazn znaku bezprostedn ped kurzorem
	C-d   	     Smazn znaku nsledujcho za kurzorem

	M-<Delete>   Zruen slova bezprostedn ped kurzorem
	M-d	     Zruen slova nsledujcho za kurzorem

	C-k	     Zruen textu od pozice kurzoru do konce ��dku
	M-k	     Zruen textu do konce aktuln vty

Vimnte si, e <Delete> a C-d, resp. M-<Delete> a M-d, roziuj
paralelu zapoatou C-f a M-f (pravda, <Delete> opravdu nen CONTROL
znak, ale netrapme se tm).  C-k a M-k jsou jako C-e a M-e ve smyslu
vztahu ��dk k vtm.

Libovolnou ��st bufferu m��ete t zruit nsledujc metodou.
Pesute se na jeden konec tto ��sti a stisknte C-@ nebo C-SPC
(libovolnou z tchto kombinac). (SPC oznauje mezernk.)  Pesute
se na druh konec tto ��sti a stisknte C-w.  Text mezi tmito
pozicemi bude zruen.

>> Pesute kurzor na psmeno L na za��tku pedchozho odstavce.
>> Stisknte C-SPC.  Emacs by ml ve spodnm ��dku obrazovky
   zobrazit zprvu "Mark set".
>> Pesute kurzor na psmeno c ve slov "konec" na druhm ��dku
   odstavce.
>> Stisknte C-w.  Text za��najc psmenem L a kon��c ped psmenem
   c bude zruen.

Uvdomte si, e rozdl mezi "ru�en�m" ("killing") a "maz�n�m"
("deleting") je ten, e "zru�en�" vci mohou bt zpt vhozeny, zatmco
"smazan�" nikoliv.  Obecn p��kazy, kter mohou smazat vt�� mnostv
textu, ukldaj text, zatmco p��kazy, kter maou jedin znak nebo
pouze przdn ��dky a mezery, mazan text neukldaj.

>> Pesute kurzor na za��tek neprzdnho ��dku.
   Pak stisknte C-k pro zruen textu na tomto ��dku.
>> Stisknte C-k podruh.  Uvidte, e to zru�� znak novho ��dku, kter
   je za tmto ��dkem.

Vimnte si, e jedno C-k zru�� obsah ��dku a druh C-k zru�� ��dek
samotn a posune vechny dal�� ��dky nahoru.  C-k zpracovv numerick
argument speciln: zru�� odpovdajc poet ��dk VETN jejich
obsahu.  To u nen opakovn.  C-u 2 C-k zru�� dva ��dky a jejich
obsah; dvojit stisk C-k by toto obvykle neudlal.

Vracen textu zpt se nazv "vhazov�n�" ("yanking").  (Pedstavte
si optovn vhazovn, vracen d��ve odstrannho textu zptky.)
Zruen text m��ete vhodit bu na stejn msto, kde byl zruen,
nebo na jin msto v bufferu, nebo dokonce i do jinho souboru.
Text m��ete vhodit i vcekrt, vytv���te tak jeho dal�� kopie.

P��kazem pro vhazovn je C-y.  Tento p��kaz vlo�� posledn smazan
text na pozici, na kter se nachz kurzor.

>> Zkuste to; stisknte C-y pro vhozen textu zpt.

Stisknete-li nkolikrt C-k po sob, vechen smazan text je uloen
spolen tak, aby bylo mon vhodit zpt vechny ��dky najednou.

>> Stisknte nkolikrt C-k.

Nyn obnovte posledn zruen text:

>> Stisknte C-y.  Pak posute kurzor o nkolik ��dk n��e a stisknte
   C-y znova.  Nyn vidte, jak lze text koprovat.

Co kdy mte njak text, kter byste rdi vhodili zpt a pak zru��te
nco jinho?  C-y by vloilo posledn zruen text.  Avak pedchoz
text nen ztracen.  M��ete jej zskat zpt pouitm p��kazu M-y.  Pot,
co provedete C-y pro zskn poslednho zruenho textu, stisk M-y
vymn tento vhozen text za pedchoz zruen text.  Dal��mi a
dal��mi stisky M-y dostvte pedchzejc a pedchzejc zruen
texty.  Kdy doshnete textu, kter hledte, nemuste s nm pro jeho
uchovn nic dal��ho provdt.  Jednodue vhozen text ponechejte, kde
je, a pokraujte v editaci.

Pokud opakujete M-y dostaten dlouho, dostanete se zptky k vchozmu
bodu (posledn zruenmu textu).

>> Zrute ��dek, pesute kurzor nkam jinam a zrute jin ��dek.
   Pak provete C-y pro vrcen druhho zruenho ��dku.
   Pak provete M-y a vhozen ��dek bude nahrazen prvnm zruenm ��dkem.
   Opakujte M-y a pozorujte, co dostvte.  Pokraujte v tom, dokud se
   znovu neobjev druh zruen ��dek a pak nkolik dal��ch.
   Chcete-li, m��ete zkusit pedat M-y kladn a zporn argumenty.


* UNDO
------

Jestlie provedete v textu zmnu a pak zjistte, e to byl omyl, m��ete
zmnu vrtit p��kazem undo, C-x u.

C-x u obvykle vrt zmny proveden jednm p��kazem; pokud C-x u
zopakujete nkolikrt za sebou, kad opakovn vrt jeden dal��
p��kaz.

Jsou ale dv vjimky: p��kazy, kter nemn text, se nepo��taj (to
zahrnuje p��kazy pro pohyb kurzoru a scrollovn) a znaky vkldajc
samy sebe jsou obvykle zpracovvny ve skupinch a po 20.  (To je kvli
tomu, aby se zredukoval poet C-x u nutnch pro vrcen vkldanho
textu.)

>> Zrute tento ��dek pomoc C-k, stisknte pak C-x u a ��dek by se ml
   znovu objevit.

Alternativn undo p��kaz je C-_; pracuje stejn jako C-x u, je vak
mn pracn jej aplikovat nkolikrt za sebou.  Nevhodou C-_ je, e
na nkterch klvesnicch nen zejm, jak jej vyvolat.  To je dvod,
pro nabzme i C-x u.  Na nkterch terminlech m��ete C-_ vyvolat
stiskem / pi stisknutm CTRL.

Numerick argument pro C-_ a C-x u funguje jako poet opakovn.

Pomoc p��kazu undo m��ete vrtit zruen stejn jako smazan text.
Rozdl mezi maznm a ruenm textu ovlivuje monost vhozen tohoto
textu pomoc C-y, neovlivuje monosti p��kazu undo.


* SOUBORY
---------

Aby text, kter editujete, zstal trvale uchovn, muste jej uloit do
souboru.  Jinak by byl po ukonen Emacsu ztracen.  Svoji editaci
spojte se souborem "vyhled�n�m" ("finding") souboru.  (Tak se to
nazv "nav�t�ven�" ("visiting") souboru.)

Vyhledn souboru znamen, e vidte jeho obsah v Emacsu.  V mnoha
ohledech je to, jako byste editovali p��mo ten soubor.  Nicmn zmny,
kter prostednictvm Emacsu inte, se nestanou trvalmi, dokud tyto
zmny do souboru "neulo��te" ("save").  Tm se zamez nechtnmu ponechn
��sten zmnnho souboru v systmu.  Dokonce i kdy soubor ulo��te,
Emacs uchov pvodn soubor pod zmnnm nzvem pro p��pad, e byste
zjistili, e vae pravy byly chybn.

Kdy se podvte do doln ��sti obrazovky, uvidte ��dek, kter za��n a
kon�� pomlkami a na za��tku m "2J:-- TUTORIAL.cs" nebo nco podobnho.
Tato ��st obrazovky obvykle obsahuje jmno souboru, kter je prv
navtven.  Zrovna te mte navtven soubor nazvan "TUTORIAL.cs",
kter je va�� osobn mrac kopi tutorilu Emacsu.  Kdy v Emacsu
vyhledte soubor, jeho jmno se objev pesn na tom mst.

P��kazy pro vyhledvn a ukldn soubor se na rozdl od ostatnch
p��kaz, kter jste se zatm nauili, skldaj ze dvou znak.  Oba
za��naj znakem CONTROL-x.  Existuje cel ada p��kaz za��najcch na
CONTROL-x; mnoho z nich pracuje se soubory, buffery a podobnmi vcmi.
Tyto p��kazy jsou dlouh dva, ti nebo tyi znaky.

Dal�� vc ohledn p��kazu pro vyhledn souboru je to, e muste ��ct,
kter jmno souboru chcete.  ��kme, e p��kaz "�te argument
z terminlu" (v tomto p��pad� je argumentem jm�no souboru).  Pot� co
vyvolte p��kaz

	C-x C-f   Vyhledn souboru

Emacs se vs zept na jmno souboru.  Jmno souboru, kter p��ete, se
objevuje ve spodnm ��dku obrazovky, kter se v tto situaci nazv
minibuffer.  Pro editaci jmna souboru m��ete pou��vat obvykl editan
p��kazy Emacsu.

Zadvn jmna souboru (obecn kterkoliv vstup z minibufferu) m��ete
zruit p��kazem C-g.

>> Stisknte C-x C-f a pak C-g.  To minibuffer zru�� a takt to zru��
   p��kaz C-x C-f, kter minibuffer pouil.  Take nevyhledte ��dn
   soubor.

Po napsn jmna souboru stisknte <Return>.
P��kaz C-x C-f pak zane pracovat a vyhled soubor, kter jste zvolili.
Po skonen p��kazu C-x C-f minibuffer zmiz.

Po mal chvilce se obsah souboru objev na obrazovce a m��ete jej
editovat.  Kdy chcete zmny trvale uloit, pouijte p��kaz

	C-x C-s   Uloen souboru

To zkopruje text z Emacsu do souboru.  Kdy to provedete poprv, Emacs
pejmenuje pvodn soubor na soubor s novm jmnem, aby nebyl ztracen.
Nov jmno je vytvoeno pidnm "~" na konec pvodnho jmna souboru.

Kdy je ukldn dokoneno, Emacs zobraz jmno zapsanho souboru.
Mli byste ukldat rozumn asto, abyste neztratili p��li mnoho prce
v p��pad pdu systmu.

>> Stisknte C-x C-s pro uloen va�� kopie tutorilu.
   Mlo by to zobrazit "Wrote ...TUTORIAL.cs" ve spodnm ��dku obrazovky.

POZNMKA: Na nkterch systmech zpsob stisk C-x C-s ztuhnut
obrazovky a nevidte ��dn dal�� vstup z Emacsu.  To znamen, e
"vlastnost" operanho systmu zvan "flow control" zachycuje C-s a
nepropust jej k Emacsu.  Pro odtuhnut obrazovky stisknte C-q.  Pak
v sekci "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manulu Emacsu
vyhledejte radu, jak se vypo��dat s touto "vlastnost�".

Existujc soubor m��ete vyhledat, abyste jej mohli prohl��et nebo
editovat.  M��ete tak vyhledat soubor, kter jet neexistuje.  To je
zpsob, jakm lze vytvoit soubor v Emacsu: vyhledejte soubor, kter
bude na za��tku przdn a pak zante vkldat text uren pro tento
soubor.  Kdy po��dte o uloen, Emacs skuten vytvo�� soubor
s textem, kter jste vloili.  Od t chvle se pak m��ete ctit, jako
kdybyste editovali ji existujc soubor.


* BUFFERY
---------

Jestlie vyhledte pomoc C-x C-f druh soubor, prvn soubor v Emacsu
zstv.  M��ete se do nj zpt pepnout jeho optovnm vyhlednm
pomoc C-x C-f.  Tmto zpsobem m��ete do Emacsu dostat pomrn hodn
soubor.

>> Vytvote soubor pojmenovan "foo" stiskem C-x C-f foo <Return>.
   Potom vlote njak text, zeditujte jej a ulote "foo" stiskem C-x C-s.
   Nakonec stisknte C-x C-f TUTORIAL.cs <Return>, ��m se vrtte zpt do
   tutorilu.

Emacs ukld text kadho souboru do objektu nazvanho "buffer".
Vyhledn souboru vytvo�� v Emacsu nov buffer.  Chcete-li vidt seznam
buffer, kter momentln existuj ve vaem procesu Emacs, stisknte:

	C-x C-b   Seznam buffer

>> Zkuste te C-x C-b.

Podvejte se, e kad buffer m v seznamu jmno a m��e tam mt tak jmno
souboru, jeho text obsahuje.  Nkter buffery neodpovdaj souborm.
Nap��klad buffer pojmenovan "*Buffer List*" nem ��dn soubor.  Je to
buffer, kter obsahuje seznam buffer vytvoen pomoc C-x C-b.
JAKKOLIV text, kter vidte v emacsovm okn, je vdy sou��st
njakho bufferu.

>> Stisknte C-x 1, abyste se zbavili seznamu buffer.

Pokud provedete zmny textu jednoho souboru a pak vyhledte jin soubor,
nezpsob to uloen prvnho souboru.  Jeho zmny zstvaj v Emacsu
uchovny v jemu odpovdajcm bufferu.  Vytvoen a editace druhho
souboru nem ��dn vliv na buffer prvnho souboru.  To je velmi
uiten, ale tak to znamen, e potebujete vhodn zpsob, jak uloit
buffer prvnho souboru.  Nutnost pepnout se zptky pomoc C-x C-f, aby
jej bylo mono uloit prostednictvm C-x C-s, by byla nemstn
obtujc.  Take mme

	C-x s     Uloen nkterch buffer

C-x s se vs zept na kad buffer, kter obsahuje zmny, kter jste
neuloili.  Pro kad takov buffer se vs zept, zda jej m uloit.

>> Vlote ��dek textu a pak stisknte C-x s.
   Mli byste bt dotzni, zda m bt uloen buffer nazvan TUTORIAL.cs.
   Odpovzte na tuto otzku ano (yes) stiskem "y".


* ROZIOVN SADY P��KAZ
--------------------------

Existuje mnohem, mnohem vce p��kaz Emacsu, ne kter by vbec mohly
bt rozmstny na vechny CONTROL a META znaky.  Emacs tento problm
obchz prostednictvm X (eXtend) p��kazu.  Ten vznik dvma zpsoby:

	C-x	Znakov eXtend.  Nsledovn jednm znakem.
	M-x	Pojmenovan p��kaz eXtend.  Nsledovn dlouhm nzvem.

To jsou p��kazy, kter jsou obecn uiten, avak mn asto pou��van
ne ty, kter jste se ji nauili.  U jste vidli dva z nich: souborov
p��kazy C-x C-f pro vyhledn a C-x C-s pro uloen.  Jin p��klad je
p��kaz pro ukonen Emacsu -- tj. p��kaz C-x C-c.  (Nemjte obavy
o ztrtu zmn, kter jste provedli; C-x C-c nabdne uloen kadho
zmnnho souboru, ne Emacs ukon��.)

C-z je p��kaz na *doasn* oputn Emacsu -- m��ete se po nm do
sputnho Emacsu vrtit.

Na systmech, kter to umo��uj, C-z Emacs "pozastav�"; tzn. vrt vs
do shellu, avak Emacs neukon��.  V nejbnj��ch shellech se m��ete do
Emacsu vrtit p��kazem `fg' nebo pomoc `%emacs'.

Na systmech, kter pozastavovn proces nemaj implementovno, C-z
vytvo�� subshell b��c pod Emacsem, aby vm dal anci spustit jin
programy a pak se do Emacsu vrtit; neprovede tedy prav oputn
Emacsu.  V tom p��pad je obvyklou cestou nvratu ze subshellu do Emacsu
shellovsk p��kaz `exit'.

Chvle pro pouit C-x C-c nastane, kdy se chystte odhlsit ze
systmu.  Sprvn je to tak pi ukonovn Emacsu vyvolanho potovnm
programem a rznmi jinmi utilitami, protoe ty nemus vdt, jak si
poradit s pozastavenm Emacsu.  Nicmn za normlnch okolnost, pokud
se nechystte odlogovat, je lpe Emacs pozastavit pomoc C-z ne jej
ukonit.

Existuje mnoho C-x p��kaz.  Zde je seznam tch, kter jste se ji nauili:

	C-x C-f		Vyhledn souboru
	C-x C-s		Uloen soubor
	C-x C-b		Seznam buffer
	C-x C-c		Ukonen Emacsu
	C-x u		Undo

Pojmenovan eXtended p��kazy jsou p��kazy, kter jsou pou��vny jet
mn, nebo p��kazy, kter jsou pou��vny jenom v jistch mdech.
P��kladem je p��kaz replace-string, kter globln nahrad jeden etzec
jinm.  Kdy stisknete M-x, vyp��e se na spodnm ��dku obrazovky prompt
M-x a vy byste mli zadat jmno p��kazu; v tomto p��pad
"replace-string".  Jednodue napite "repl s<TAB>" a Emacs nzev dopln.
Dokonete zadvn jmna p��kazu pomoc <Return>.

P��kaz replace-string vyaduje dva argumenty -- etzec, kter m bt
nahrazen, a etzec, kter jej m nahradit.  Kad argument muste
ukonit pomoc <Return>.

>> Pesute kurzor na przdn ��dek dva ��dky pod tmto.
   Pak napite M-x repl s<Return>zmnil<Return>modifikoval<Return>.

   Vimnte si, jak se tento ��dek zmnil: nahradili jste slovo
   z-m--n-i-l slovem "modifikoval", kdekoliv se za aktuln pozic
   kurzoru vyskytlo.


* AUTOMATICK UKLDN
----------------------

Jestlie jste provedli zmny v souboru, ale nemte je jet uloeny,
mohou bt v p��pad pdu systmu ztraceny.  Aby vs Emacs od toho
uchrnil, periodicky zapisuje "auto save" soubor pro kad soubor, kter
editujete.  Jmno auto save souboru m na za��tku a na konci #;
nap��klad jestlie se v soubor jmenuje "hello.c", jeho auto save
soubor se jmenuje "#hello.c#".  Kdy soubor ulo��te normlnm zpsobem,
Emacs auto save soubor smae.

Jestlie dojde k pdu systmu, m��ete svoji editaci obnovit z auto-save
souboru, a to normlnm vyhlednm souboru (toho, kter jste editovali,
ne auto save souboru) a nslednou aplikac M-x recover file<return>.
Na ��dost o potvrzen odpovzte zadnm yes<return> pro pokraovn a
obnoven auto-save dat.


* ECHO OBLAST
-------------

Kdy Emacs vid, e p��ete p��kazy pomalu, ukazuje vm je ve spodn
��sti obrazovky v oblasti nazvan "echo oblast".  Echo oblast obsahuje
doln ��dek obrazovky.


* STAVOV ��DEK
---------------

��dek bezprostedn nad echo oblast se nazv "stavov� ��dek" ("mode line").
Stavov ��dek ��k nco jako:

2J:** TUTORIAL.cs       (Fundamental)--L670--58%----------------

Tento ��dek podv uitenou informaci o stavu Emacsu a textu, kter
editujete.

U vte, co znamen jmno souboru -- je to soubor, kter jste vyhledali.
-NN%-- oznauje vai aktuln pozici v textu; ��k, e NN procent textu
je nad hornm okrajem obrazovky.  Je-li za��tek souboru na obrazovce, je
zde --Top-- a ne --00%--.  Je-li konec textu na obrazovce, je zde
--Bot--.  Jestlie se dvte na tak mal text, e se cel vejde na
obrazovku, stavov ��dek ��k --All--.

Hvzdiky pobl�� za��tku znamenaj, e jste text zmnili.  Tsn po
vyhledn nebo uloen souboru v tto ��sti stavovho ��dku nejsou ��dn
hvzdiky, pouze pomlky.

��st stavovho ��dku v zvorkch ��k, v jakch editanch mdech se
nachzte.  Implicitn md je Fundamental, co je ten, kter momentln
pou��vte.  Je p��kladem hlavnho mdu ("major mode").

Emacs m celou adu hlavnch md.  Nkter z nich jsou ureny pro
editaci rznch programovacch jazyk a/nebo text jako teba Lisp md,
Text md, atd.  V libovolnm okamiku je aktivn prv jeden hlavn md a
jeho jmno lze nalzt ve stavovm ��dku na mst, kde je te
"Fundamental".

Kad hlavn md mn chovn nkterch p��kaz.  Nap��klad existuj
p��kazy pro vytv��en koment��� v programu, a protoe kad programovac
programovac jazyk m jinou pedstavu o tom, jak m koment�� vypadat,
mus kad hlavn md vkldat koment��e jinak.  Kad hlavn md je
vlastn jmno extended p��kazu, kterm se do tohoto mdu m��ete
pepnout.  Nap��klad M-x fundamental-mode je p��kaz pro pepnut se do
Fundamental mdu.

Chystte-li se editovat esk text, jako teba tento soubor,
pravdpodobn byste mli pou��t Text md.
>> Napite M-x text-mode<Return>.

Nebojte se, ��dn z p��kaz, kter jste se nauili, chovn Emacsu nijak
vznamn nezmn.  M��ete si ale vimnout, e M-f a M-b nyn pracuj
s apostrofy jako se sou��stmi slov.  Pedtm, ve Fundamental mdu, M-f a
M-b pracovaly s apostrofy coby oddlovai slov.

Hlavn mdy obvykle dlaj men�� zmny, jako byla tato: p��kazy vtinou
dlaj "tot�", ale v kadm hlavnm mdu pracuj troku jinak.

Dokumentaci k aktulnmu hlavnmu mdu si m��ete zobrazit stiskem C-h m.

>> Jednou nebo nkolikrt pouijte C-u C-v, abyste tento ��dek dostali
   k vrcholu obrazovky.
>> Stisknte C-h m, abyste vidli, jak se Text md li�� od Fundamental
   mdu.
>> Stisknte C-x 1 pro odstrann dokumentace z obrazovky.

Hlavn mdy se nazvaj hlavn proto, e tak existuj vedlej�� mdy
(minor modes).  Vedlej�� mdy nejsou alternativou k hlavnm mdm, nbr
jejich mal modifikace.  Kad vedlej�� md m��e bt zapnut nebo vypnut
sm o sob nezvisle na vech ostatnch vedlej��ch mdech a nezvisle na
hlavnm mdu.  Take nemuste pou��vat ��dn vedlej�� md nebo m��ete
pou��vat jeden vedlej�� md nebo libovolnou kombinaci nkolika
vedlej��ch md.

Jednm z velmi uitench vedlej��ch md, zejmna pro editaci eskch
text, je Auto Fill md.  Kdy je tento md zapnut, Emacs zalom ��dek
mezi dvma slovy, kdykoliv vkldte text a ��dek se stane p��li
dlouhm.

Auto Fill md m��ete zapnout provedenm M-x auto-fill-mode<Return>.
Je-li tento md zapnut, m��ete jej vypnout provedenm M-x
auto-fill-mode<Return>.  Je-li md vypnut, tento p��kaz jej zapn,
a je-li md zapnut, tak jej tento p��kaz vypn.  ��kme, e tento
p��kaz pepn ("toggles") tento md.

>> Napite te M-x auto-fill-mode<Return>.  Pak vkldejte "asdf " stle
   dokola tak dlouho, a uvidte, jak se vkldan ��dek rozdl na dva
   ��dky.  Do textu muste vkldat mezery proto, e Auto Fill md
   zalamuje ��dky pouze v mezerch.

Okraj je obvykle nastaven na 70 znak, ale m��ete to zmnit p��kazem
C-x f.  Hodnotu okraje, kterou si pejete, byste mli pedat jako
numerick argument.

>> Napite C-x f s argumentem 20.  (C-u 2 0 C-x f).
   Pak pite njak text a pozorujte, jak Emacs vypluje ��dky po
   20 znacch.  Pak nastavte okraj zptky na 70 optovnm pouitm
   C-x f.

Jestlie provedete zmny uprosted odstavce, Auto Fill md jej
nepeformtuje.
Pro peformtovn odstavce stisknte M-q (META-q) s kurzorem uvnit
odstavce.

>> Pesute kurzor do pedchozho odstavce a stisknte M-q.


* VYHLEDVN
-------------

Emacs um v textu vyhledvat etzce (tj. skupiny spojench znak nebo
slov) smrem vped nebo vzad.  Hledn etzce je p��kaz pesunujc
kurzor; pesune kurzor na nejbli��� msto, kde se tento etzec nachz.

Vyhledvac p��kaz Emacsu se li�� od vyhledvacch p��kaz vtiny
editor v tom smyslu, e je "inkrement�ln�".  To znamen, e vyhledvn
se provd u v okamiku, kdy zadvte vyhledvac etzec.

P��kaz pro zahjen hledn vped je C-s a pro hledn vzad C-r.
ALE POZOR!  Nezkouejte to jet.

Kdy stisknete C-s, uvidte v echo oblasti prompt "I-search".  To vm
��k, e Emacs se nachz ve stavu, kter se nazv inkrementln hledn,
a ek, a mu zadte, co chcete hledat.  <RET> hledn ukon��.

>> Nyn zahajte hledn stiskem C-s.  POMALU, psmeno po psmenu, pite
   slovo 'kurzor'.  Po kadm psmenu si vimnte, co se dje s kurzorem.
   Te jste vyhledali "kurzor" poprv.
>> Stisknte C-s znovu, abyste nalezli dal�� vskyt "kurzor".
>> Nyn tyikrt stisknte <Delete> a pozorujte, jak se kurzor
   pesunuje.
>> Stisknte <RET> pro ukonen hledn.

Vidli jste, co se stalo?  Emacs se v inkrementlnm hledn pokou��
pejt na dal�� vskyt etzce, kter jste dosud napsali.  Chcete-li
pejt na dal�� vskyt 'kurzor', jednodue stisknte C-s znovu.
Jestlie u ��dn takov vskyt nen, Emacs ppne a ekne vm, e
hledn momentln "selh�v�", C-g hledn ukon��.

POZNMKA: Na nkterch systmech stisk C-s zpsob ztuhnut
obrazovky a nevidte ��dn dal�� vstup z Emacsu.  To znamen, e
"vlastnost" operanho systmu zvan "flow control" zachycuje C-s a
nepropust jej k Emacsu.  Pro odtuhnut obrazovky stisknte C-q.  Pak
v sekci "Spontaneous Entry to Incremental Search" v manulu Emacsu
vyhledejte radu, jak se vypo��dat s touto "vlastnost�".

Jestlie uprosted inkrementlnho hledn stisknete <Delete>, uvidte,
e posledn znak v hledanm etzci zmiz a hledn se vrac na posledn
msto hledn.  Pedpokldejme nap��klad, e jste napsali "c", abyste
nali prvn vskyt "k".  Jestlie nyn stisknete "u", kurzor se pesune na
prvn vskyt "ku".  Te stisknte <Delete>.  To vymae "u" z hledanho
etzce a kurzor se pesune zpt na prvn vskyt "k".

Jestlie uprosted hledn stisknete CONTROL nebo META znak (s nkolika
vjimkami -- znaky, kter jsou speciln v hledn, jako C-s a C-r),
hledn se ukon��.

C-s zahajuje hledn, kter hled jakkoliv vskyt hledanho etzce ZA
aktuln pozic kurzoru.  Chcete-li nco hledat v pedchzejcm textu,
stisknte C-r msto C-s.  Ve, co jsme ekli o C-s, plat tak o C-r
krom toho, e smr hledn je opan.


* VCE OKEN
-----------

Jednou z pknch vlastnost Emacsu je to, e m��e na obrazovce zobrazit
vce oken souasn.

>> Pesute kurzor na tento ��dek a stisknte C-u 0 C-l.

>> Te stisknte C-x 2, co rozdl obrazovku na dv okna.
   Ob okna zobrazuj tento tutoril.  Kurzor zstv navrchu okna.

>> Tisknte C-M-v pro scrollovn spodnho okna.
   (Nemte-li skutenou klvesu META, stisknte ESC C-v.)

>> Stisknte C-x o ("o" jako "other") pro pesun kurzoru do dolnho okna.

>> Pouijte C-v a M-v ve spodnm okn pro jeho scrollovn.
   Pokraujte ve ten tchto instrukc v hornm okn.

>> Znovu stisknte C-x o pro pesun kurzoru zpt do hornho okna.
   Kurzor v hornm okn je pesn na mst, kde byl pvodn.

M��ete dle pou��vat C-x o pro pepnn mezi okny.  Kad okno m svoji
vlastn pozici kurzoru, ale jenom jedno okno kurzor skuten zobrazuje.
Vechny obvykl editan p��kazy plat pro okno, ve kterm se nachz
kurzor.  Toto okno nazvme "aktivn� okno" ("selected window").

P��kaz C-M-v je velmi uiten, jestlie v jednom okn editujete text a
druh okno pou��vte pouze pro pehled.  M��ete kurzor nechvat stle
v okn, kde editujete, a postupovat po druhm okn pomoc C-M-v.

C-M-v je p��kladem CONTROL-META znaku.  Mte-li skutenou META klvesu,
m��ete vyvolat C-M-v pidrenm obou klves CTRL a META pi stisku v.
Nezle�� na tom, zda je prvn stisknuta CTRL nebo META, protoe ob tyto
klvesy funguj jako modifiktory klves, kter tisknete.

Pokud nemte skutenou META klvesu, m��ete msto n pou��t ESC, na
poad zle��: muste stisknout ESC a nsledn CTRL-v; CTRL-ESC v by
nefungovalo.  To proto, e ESC je samostatn znak, nikoliv modifiktor.

>> Stisknte C-x 1 (v hornm okn), abyste se zbavili dolnho okna.

(Kdybyste C-x 1 stiskli v dolnm okn, odstranilo by to horn okno.
Chpejte tento p��kaz jako "ponechej pr�v� jedno okno -- to, ve kter�m
zrovna jsem".)

Nemuste v obou oknech zobrazovat tent�� buffer.  Jestlie pouijete
C-x C-f pro vyhledn souboru v jednom z oken, druh okno se nezmn.
M��ete vyhledvat soubory v obou oknech nezvisle.

Zde je dal�� zpsob, jak vyu��t dv okna ke zobrazen dvou rznch vc:

>> Stisknte C-x 4 C-f nsledovan jmnem nkterho z vaich soubor.
   Dokonete to pomoc <Return>.  Vidte zadan soubor v dolnm okn.
   Pesunul se tam i kurzor.

>> Stisknte C-x o pro pesun zpt do hornho okna a C-x 1 pro smazn
   dolnho okna.


* REKURZIVN EDITAN ROVN
----------------------------

Obas se dostanete do n��eho, co se nazv "rekurzivn� edita�n� �rove�"
("recursive editing level").  To je indikovno hranatmi zvorkami ve
stavovm ��dku obklopujcmi zvorky okolo jmna hlavnho mdu.
Nap��klad m��ete vidt [(Fundamental)] msto (Fundamental).

Abyste se dostali z rekurzivn editan rovn, stisknte ESC ESC ESC.
To je obecn "vyskakovac�" p��kaz.  M��ete jej pou��t t pro odstrann
nkterch oken a vyskoen z minibufferu.

>> Stisknte M-x, abyste se dostali do minibufferu; pak stisknte
   ESC ESC ESC, abyste se z nj dostali ven.

Z rekurzivn editan rovn nem��ete vyskoit pomoc C-g.  To proto, e
C-g je vyu��vno pro ruen p��kaz a argument UVNIT rekurzivn
editan vrstvy.


* ZSKN DAL�� NPOVDY
------------------------

V tomto tutorilu jsme se pokusili poskytnout vm dostatek informac,
abyste mohli za��t Emacs pou��vat.  V Emacsu je toho tolik, e by bylo
nemon to zde vechno objasnit.  Nicmn se o Emacsu m��ete nauit
vce, protoe m mnoho uitench vlastnost.  Emacs nabz p��kazy pro
ten dokumentace svch p��kaz.  Vechny tyto "help" p��kazy
za��naj znakem CONTROL-h, kter se nazv "help znak".

Pro pouit vlastnost npovdy stisknte znak C-h a pak znak ��kajc,
jak druh npovdy ��dte.  Jste-li OPRAVDU ztraceni, stisknte C-h ? a
Emacs vm sdl, jak druhy npovdy vm m��e poskytnout.  Jestlie
jste stiskli C-h a pak jste se rozhodli, e ��dnou npovdu nechcete,
jednodue to zrute stiskem C-g.

(Na nkterch po��ta��ch je vznam znaku C-h zmnn.  To by opravdu
nemlo bt obecnm nastavenm pro vechny uivatele, take mte prvo
stovat si systmovmu administrtorovi.  Do t doby, jestlie C-h
nezobrazuje hlen o npovd v doln ��sti obrazovky, zkuste msto
toho pou��vat klvesu F1 nebo M-x help RET.)

Nejzkladnj�� help p��kaz je C-h c.  Stisknte C-h, znak c a klvesov
p��kaz; Emacs pak zobraz velmi strun popis p��kazu.

>> Stisknte C-h c C-p.
   Hlen by mlo vypadat asi takto

	C-p runs the command previous-line

To vm sdluje "jm�no funkce".  Jmna funkc jsou pou��vna zejmna pro
konfiguraci a roziovn Emacsu.  Ale protoe jmna funkc jsou volena
tak, aby naznaovala, co odpovdajc p��kaz dl, mohou slouit tak
jako velmi strun dokumentace -- dostaten k tomu, aby vm pipomenula
p��kazy, kter jste se ji nauili.

Vceznakov p��kazy jako C-x C-s a (pokud nemte META, EDIT ani ALT
klvesu) <ESC>v jsou po C-h c povoleny tak.

K zskn vce informac o p��kazu msto C-h c pouijte C-h k.

>> Stisknte C-h k C-p.

To zobraz dokumentaci k funkci a jej jmno v emacsovm okn.  A
vstup petete, stisknte C-x 1, abyste se textu npovdy zbavili.
Nemuste to dlat hned.  M��ete chvli editovat a nahl��et do textu
npovdy a teprve pak stisknout C-x 1.

Zde jsou dal�� uiten C-h volby:

   C-h f	Popis funkce.  Zadvte jmno funkce.

>> Zkuste napsat C-h f previous-line<Return>.
   To vyp��e veker informace, kter Emacs m o funkci implementujc
   p��kaz C-p.

Podobn p��kaz C-h v zobraz dokumentaci promnn, jej�� hodnotu
m��ete nastavit a zmnit tm chovn Emacsu.  Jmno promnn zadte, a
se na n Emacs zept.

   C-h a	P��kazov apropos.  Zadejte kl��ov slovo a Emacs vyp��e
		vechny p��kazy, jejich jmna obsahuj toto kl��ov
		slovo.  Vechny tyto p��kazy mohou bt vyvolny pomoc
		META-x.  Pro nkter p��kazy p��kazov apropos vyp��e
		tak jedno nebo dvouznakov sekvence, kter provdj
		tent�� p��kaz.

>> Napite C-h a file<Return>.

To zobraz v druhm okn seznam vech M-x p��kaz obsahujcch "file" ve
svm nzvu.  Znakov p��kazy jako C-x C-f uvidte vypsan vedle
odpovdajcch jmen p��kaz jako find-file.

>> Stisknte C-M-v pro posun okna s npovdou.  Provete to nkolikrt.

>> Stisknte C-x 1 pro smazn okna s npovdou.

   C-h i	ten on-line manul (t Info).  Tento p��kaz
		vs pepne do specilnho bufferu s nzvem `*info*',
		ve kterm m��ete ��st on-line manuly pro balky
		nainstalovan na vaem systmu.  Pokud stisknete
		m emacs <Return> m��ete si nap��klad pe��st manul
		k Emacsu.  Pokud jste dosud nikdy nepou��vali Info,
		stisknte ? a Emacs vm pedstav hlavn monosti
		mdu pro Info.  A si tyto monosti prostudujete,
		mli byste pou��vat Info manul Emacsu jako svoji
		primrn dokumentaci.


* ZVR
-------

Nezapomete, Emacs ukon��te provedenm p��kazu C-x C-c.  Pro doasn
odskok do shellu, ze kterho se do Emacsu m��ete opt vrtit,
pouijte C-z.

Zmrem tohoto tutorilu je bt srozumiteln vem novm uivatelm, take
narazte-li na nco nejasnho, tak neusedejte a neklate to za vinu sob
-- stujte si!


KOPROVN
----------

Tento tutoril vychz z dlouh ady emacsovch tutoril zahjen
tutorilem napsanm Stuartem Cracraftem pro pvodn Emacs.

Tato verze tutorilu je, podobn jako GNU Emacs, chrnna copyrightem a
je ���ena se svolenm distribuovat kopie za jistch podmnek:

Copyright (C) 1985, 1996, 1998, 2001, 2002, 2003, 2004,
   2005, 2006 Free Software Foundation, Inc.

   Kadmu je zarueno prvo vytv��et a distribuovat pesn kopie tohoto
   dokumentu tak, jak jej obdrel, na jakmkoliv mdiu, s tm, e bude
   zachovna tato poznmka o autorstv a poznmka o svolen a e
   distributor zaruuje p��jemci prvo na dal�� redistribuci povolenou
   touto poznmkou.

   Je zarueno prvo distribuovat modifikovan verze tohoto dokumentu
   nebo jeho ��st pod v��e uvedenmi podmnkami za pedpokladu, e
   obsahuje jasn poznmky uvdjc, kdo provedl posledn modifikace.

Podmnky pro koprovn Emacsu samotnho jsou sloitj��, avak ve
stejnm duchu.  Pette si prosm soubor COPYING a pak pedvejte kopie
GNU Emacsu svm p��telm.  Pomhejte potrat softwarovou obstrukci
("vlastnictv�") pou��vnm, psanm a sdlenm free softwaru!

;;; Local Variables:
;;; coding: iso-latin-2
;;; End:

;;; arch-tag: 479ef577-3d4d-4384-aeea-9fe79d5e89ca